Jak uchopit soukromé a vnitropodnikové blockchainy?

Posted on Posted in Ekonomická analýza, Kryptografie

Deutsche bank spolu s dalšími bankami ohlásila vývoj vlastní interní kryptoměny (Settlement coin), přesto to možná je další pokus vyhodit vaničku i s dítětem. Deutsche bank totiž teče do bot. Známou informací je i fakt, že přechod na blockchain může bankám zvednout ROE o 10%

 

Vývoj ceny akcií neměcké Deutsche Bank, před krizí v roce 2008 dosahovala hodnoty kolem 140 dolarů. Dnes je asi na desetině.

Deutsche bank graf akcií NYSE
Deutsche bank graf akcií NYSE

V současnosti se rozvíjí velký trh inspirovaný Bitcoinem pro velké korporace. Produkt, který nabízí je v podstatě vylepšenou databází. V obrovském množství případů firem jde o něco ekonomicky neefektivního, zbytečného. Poprvé se začalo o blockchainu mluvit mezi firmami v roce 2015. Proto, je to v současnosti taková móda. Nikdo neví k čemu to je, ale všichni jsou přesvědčení, že to musí mít. V mém průzkumu zvažovalo využití blockchainové technologie jen 14,3 % dotazovaných.

 

U amerických bank zjistili, že aplikace blockchainové technologie jim umožní snížit náklady ne o pět procent ale o 30/40/50 %. (Butcher, 2016) To by bylo možné v případě mezipodnikových blockchainů. Tyto technologie by mohly zvednout návratnost kapitálu, která je pro akciové společnosti velmi důležitá.

Obecně tyto blockchainy řeší několik věcí:

Firma potřebuje vyměňovat mnoho informací s dalšími firmami

  • Díky blockhainu to může dělat levněji, rychleji a s ohromnou výhodou, že samotné informace nebudou zmanipulovány. Jinak řečeno, každá společnost bude moci nakládat jen se svými daty.
  • Soukromé a vnitropodnikové blockchainy mohou zachovat firmám soukromí. Veřejné blockchainy jsou zatím v těchto aspektech zcela tristní (kromě malých vyjímek)
  • Veřejné blockchainy jsou zatím jen pro omezenou audienci. Nejsou postaveny na náročné požadavky velkých společností, které používají obrovská množství dat.

 

Rok 2015 byl prvním rokem kdy banky a další podobné instituce začali masivně přemýšlet nad využitím technologie, na které byl postaven Bitcoin. Nejvýznamnější institucí se stala R3CEV, která začátkem roku 2015 sdružuje více než čtyřicet bank. Je jisté, že v mnoha monetárních aspektech nikdy nebudou banky moci nabídnout to co Bitcoin. Ale pokud bereme Bitcoin jako zaseklý ve své neschopnosti vyrůst v řešení nabízející transakce pro celosvětovou populaci za zlomek centu. Mají banky velký potenciál jak zlepšit své vnitřní procesy. Stejně tak může být tato technologie použita na směnárny a burzy.

 

Je ale otázkou jestli nakonec takové pokusy neskončí v praxi jako intranety, které jsou proti vlivu a velikosti  internetu naprosto nevýznamné. Velkou otázkou je rentabilita takových blockchainů, na jednu stranu s menším počtem uzlů a menší decentralizací lze stále získat bezpečnost atomicity tedy všechny transakce nebo obdobné data by byli chráněny proti nakládání cizími entitami[1].

 

Na druhou stranu uzavřený vývoj a aplikace mohou představovat bezpečnostní riziko, veřejné blockchainy mají vývoj podrobený testování a velké pozornosti. Proto jsou těmi priváními a consortium blockchainy technologie upravených veřejných blockchainů. Skutečné riziko je opět centralizace, pokud by bylo použito několik kryptografických klíčů použito k validaci transakcí, pak by mohlo dojít k obrovským potížím v případě hackerských útoků. Mohlo by to znamenat velké škody díky double-spendům nebo díky vyřazení blockchainu z provozu, neprobíhali by transakce a řešení by nemohlo dodávat hodnotu jeho uživatelům.

 

Sofistikovanost kryptoměn je spojena se zrušením takových centrálních bodů, jejichž selhání může způsobit obrovské škody. Na druhou stranu je dost možné že takové blockchainy institucí a spojující instituce budou dosahovat obrovských rychlostí, dále budou tyto instituce nabízet další služby, vysokou uživatelskou přívětivost a tvářit se jako současné instituce, pak budou zdrojem zisků a budou sloužit široké vrstvě občanů. Je ale velmi pravděpodobné, že budou soupeřit s paralelními systémy, poskytujícími menší kapacitu, o několik řádů vyšší důvěryhodnost, menší uživatelskou přívětivost obzvláště pro starší obyvatele a velmi pravděpodobně nižší poplatky. Nesmíme zapomínat na třetí účastníky, kterým je fintech sektor, který využívá moderní technologie a dodává k tomu stejně kvalitní služby, jen mnohem nižší ceny. Ale kryptoměny nejsou jen technologie na změnu stavu účtů, mají svůj protokol konsenzu, svoji monetární politiku.

 

Po finanční krizi v roce 2008 se začalo mluvit o rostoucím problému s důvěrou ve společnosti (finanční krize se mnohdy označovala jako Credit Crunch). Právě důvěryhodnost[2] může být tím, co rozhodne o budoucnosti peněžních institucí více než jakákoliv monetární politika. Třebaže monetární politika je tím, co se na důvěryhodnosti značně podílí.

 

Je nutno nezapomenout ani na problém inovací. Skrze regulace je možné výborně ohradit svůj monopol před konkurencí, ale na druhou stranu takové počínání konkrétní instituci ochrání i před inovací. Otevřená platforma Bitcoinu, později i turingovsky kompletní [3]vlastnosti etherea a turingovsky-kompletní správa sítě, se kterou má v plánu přijít Dash může být dveřmi pro takové množství inovací, které i přes menší uživatelskou přívětivost (v krátkém období) neochvějně upevní volbu uživatelů ve prospěch inovativních kryptoměn.

[1] To vám žádná sebelepší databáze neumožní. Proto je v korporátní sféře rostoucí poptávka po těchto řešeních, stejně jako vznikají konsorcia.

[2] Zde je kladen důraz na decentralizaci jako vlastnost, která důvěru ve velké míře tvoří.

[3] Turingovsky kompletní v tomto kontextu znamená, že je možné tyto platformy rozvíjet k libovolným účelům.